Na začátku jsem četla na svém instagramovém profilu každý den živě pro naše hrdiny v ulicích, tedy pro lékaře, zdravotní sestry, prodavačky, řidiče i všechny ostatní, ze svojí knihy DobroDruhům. S cílem povzbudit a rozveselit lid, když už my, co nezachraňujeme životy, musíme sedět doma.

Sociální síťe nám ale nestačili, chtěli jsme být lidem blíž, chtěli jsme lepší kvalitu zvuku, mít čas ponořit se do hloubky a také, na žádost publika, mít možnost čtení zachovávat, aby si to lidé mohli pouštět i zpětně.

A tak jsme si vymysleli DoDuší. Domácí manželské hovory, nahrávané u nás v obýváku, který jsem přestavěla na studio. Cíl a forma zůstali stejné. Povídáme si o tématech, která nás baví, čteme a probíráme se tím, co nás zrovna zaujalo, od básní od Kundery až po nejšílenější akrobatické pády. S touhou poslat do uší, těm co to potřebují, něco o duši. Povídání, které slyšíte tak, jak by probíhalo i bez mikrofonů. Nedokonalé. Hravé. A naše. Do Duší. Živě. Stříháme jen, když Slunce potřebuje pomazlit. Nebo když mě volá vývar. Vítejte u nás doma. Připravte si čaj s medem a citronem, jedinou věc, kterou k poslechu potřebujete. Odpočinte si. A nezapomínejte že.. láska je.